Skip to main content

Nedavno jsem na Netflixu videl soubor povidek Roalda Dahla od Wese Andersona a musim rict, ze me to nadchlo. Hlavne proto, ze od Wese Andersona jsem nic nevidel a tak se mi jeho stylizace nemohla takzvane "prejist".

Ve filmovem klubu se objevil jeho Grandhotel Budapest, ktery je dokonaly. Na prvni pohled stejny vizualni styl a posuny ve vypraveni, jenom nedotazene do takoveho extremu jako v povidkach.

Strih je fascinujici. Nema to hluche misto.

#film #movie

#movie #film
in reply to Martin Wenisch

Michal Špondr
Michal Špondr
• •
Jo, ty povídky bylo vizuální + poetické poňuňáníčko. :)
Ještě mám v merku Asteroid City, to vypadá z vizuální stránky taky zajímavě a podobně těmto povídkovým snímkům.
in reply to Michal Špondr

Tomáš Znamenáček
Tomáš Znamenáček
• •
@michal Asteroid City mě s prominutím úplně strašně sralo :) Určitě se na něj ale dá napsat několik disertačních prací na filmové vědě. (Míval jsem Andersona rád, ale už to nesnesu, jsem strašně přejezený toho stylu a mám dojem, možná chybný, že on prostě neumí vyprávět.)
@Michal Špondr
in reply to Tomáš Znamenáček

Martin Wenisch
Martin Wenisch
• •

@zoul @michal Jo, to je presne ono. Tohle se pise na csfd od fanousku temer unisono. Neni to asi vec, co jde sledovat porad. Proto mi to prislo super, kdyz jsem nic predtim nevidel.

Vypravenim si nejsem jisty, ale strih je fakt bozi.

@Tomáš Znamenáček @Michal Špondr
⇧