1/2
Prokletí při rekonstrukci. Voda. Ano, voda. Ale ono je to asi fuk, jestli jde o komín, elektřinu nebo třeba plyn. U nás je to voda.

Začalo to sprchovým koutem. Řemeslník se na sprcháč těšil, ukazoval nám fotky snad všech koupelen, co kdy dělal. Nechali jsme mu klíče od domu i od kůlny, kde byla krabice se sprchovým koutem, ať si ho, až bude potřebovat, vyndá.

Je to sprchový kout bez vaničky – přímo na podlaze. První, co nás mělo varovat, byl sklon podlahy. Na těch 80 cm činí sklon 6 cm. Inu co, nevyznáme se, asi to tak má být.

Když už byla koupelna hotová, telefon. Mám problém, povídá. Vzal totiž za bernou minci, že jsme řekli, že sprchový kout je 80 x 80 cm a blbec si to nezměřil podle reality, byť klíče i sprcháč měl. Podlahu tedy připravil na 80 x 80, ale sprcháč má reálně 77 x 77. Dveře nešly dovřít, mezi nimi fuka asi 7 cm.

Odepsali jsme sprcháč, snad se nám podaří ho někdy někomu prodat. Je prakticky nový, sice byl namontovaný, ale nepoužitý. Rozebral ho a vrátil do bedny.

Instalatéři pak o týdny později zjistili, že jim tenhle šikula při přidělávání toho sprcháče provrtal měděné trubky ve zdi s vodou k topení. Ty trubky, které pár dní před tím sám zaházel a obložil. No super. Takže rozebrat kus koupelny a opravit to.

Jedeme dál. Firma zapomněla objednat sprchovou baterii. Po urgenci jsme ještě týden čekali, aby přišla... vanová baterie. Na to už fakt sere pes, čekat znova, potřebujeme se aspoň trochu vykoupat. Tak máme vanovou baterii.

Došlo na první koupání. Ten sklopenej prostor pro sprcháč na podlaze se rychle zaplnil vodou, která se roztekla po celé koupelně. Ano, tušíte správně, odpad neodtékal.

Volal jsem tedy instalatéry a reklamoval práci. Přijeli druhý den a z trubek vytáhli ucpávku z malty a silikonu, která se do potrubí kdo ví jak dostala. No, tvl, to už snad stačí, ne?

Ne.

#CestaZMěsta