Ať už vyvineme jakoukoli technologii, budou zapotřebí byrokratické instituce, které každý algoritmus zkontrolují a buď ho schválí, nebo zamítnou. Tyto instituce budou ve snaze zajišťovat bezpečnost a spravedlnost nových algoritmických systémů využívat schopností lidí i počítačů. I kdybychom přijali zákony, které lidem poskytnou právo na vysvětlení, a schválili předpisy proti zaujatosti počítačů, bez těchto institucí by na dodržování takových pravidel neměl kdo dohlížet.
Yuval Noah Harari/ Nexus
Přečteno po dlouhém dni:
Mužové boiótští, slyšeli jste někdy, že by se dávalo jméno moudrý člověku nešťastnému? nebo šprýmaři? nebo člověku žlučovitému a zklamanému? Povězte, proč je zvykem, aspoň v životě nefilozofickém, nazývati člověkem moudrým muže takového, který chová nejméně nenávisti a který si se světem dobře rozumí? Řekněte si pro sebe mnohokrát a mnohokrát slovo moudrost; řekněte si to slovo, když jste v radosti nebo v žalu, unaveni, rozhořčeni a netrpěliví; budete v něm slyšeti smutek, ale už usmířený, radost, ale stále a jemně opakovanou, únavu, ale plnou pobídek, trpělivost a odpuštění bez konce; a to vše, přátelé, je zvuk rozkošný a teskný, hlas, kterým zvučí moudrost. Ano, moudrost je tesknota jakási. Rozum svůj může člověk cele vložit do svého díla, může jej uskutečnit svou prací. Avšak moudrost vždy zůstane nad každým dílem. Moudrý člověk je jako zahradník, který mrví záhon nebo přivazuje růže k tyčím a přitom myslí třeba na boha. Jeho dílo nikdy neobsáhne ani neztělesní jeho moudrost. Rozum je v činu, ale moudrost je v prožití.
Karel Čapek / Apokryfy
