V rámci úspory času a nachozených kroků jsem začal strategicky přemýšlet, co všechno můžu při jedné cestě z jedné místnosti do druhé udělat nebo vzít. Nejdřív mi to dávalo smysl, ale posléze jsem toto začal praktikovat i v práci, což se trochu začínalo zvrtávat. Typickým příkladem je vaření kafe ráno po příchodu do práce. Do toho si ještě nosím vodu z automatu a někdy i talíř na snídani. Kávovar je ráno potřeba zapnout, vyhodit logr, doplnit vodu. Někdy si během toho ještě strategicky odběhnu na záchod. I když jsem si všechno strategicky plánoval, pak jsem na jednotlivé podúkoly začal zapomínat. Výsledkem bylo, že když jsem se na stejnou trasu vrátil za 20 minut, viděl jsem nachystaný talíř k odnesení, uvařené kafe nebo někde na mě ještě číhala lžička. Cítil jsem se zoufale.
Štěpán Škorpil
in reply to Robin Bedrunka 🐞 • • •