A ten vzrůst efektivity! Osoba A prostrednictvím LLM vybleje dlouhý (jako skutečně desítky markdownů) text, což by ji jinak trvalo strasně dlouho, a osoba B prostřednictvím LLM text zkrátí (na jiný, než měla A, ale to zanedbejme), což by ji jinak trvalo také strašně dlouho.
A jak A, tak B jsou diky LLM výrazně efektivnější, zvládli více za méně.
Ale Horste!
Ne, to není vše.
Osoba B následně vyvajbuje na základě původního výblitku kód - a zase rychle!
To vše v prostředí, kdy psaní kódu nikdy nebylo skutečný bottleneck. Ale zrychlili jsme ho!
(Následně asi team C kód oignoruje a implementuje si to sám. Např. protože osoba A oignorovala jejich potřeby, ale jen vygenerovala desítky markdownů. Ale možná ne, tahle část příběhu je stále otevřená.)
Martin Wenisch
in reply to satai • • •| To vše v prostředí, kdy psaní kódu nikdy nebylo skutečný bottleneck.
Jake prostredi to je? Ja jsem nikdy nezazil technologicke prostredi kde by prave "psani kodu" nebylo bottleneck. Spousta mid-level infrastruktury a komunikace vetsich organizaci vznika prave proto, ze psani kodu je bottleneck a je potreba ho nejak™ managovat.
Dokonce bych se nebal tvrdit, ze struktura vetsich organizaci vznika prave kolem bottlenecku psani kodu => bottleneck psani kodu je definuje.
satai
in reply to Martin Wenisch • • •Když píšeš kód, co nemá být psán, tak jsou neefektivity v samotnem procesu psani úplně šumák.
Jako když není dobře řešené sváření kapoty tohohle