„Zkrátka řečeno, pro ty, kteří doufali, že nový papež by mohl pokročit o krok dál za Františkovy reformy, musí být volba Prevosta zklamáním, a to navzdory snaze o optimismus, která je u progresivnějších katolíků patrná. Jasným dokladem Lvovy pozice je, že nad jeho volbou jásá jak jezuita James Martin, známý obhájce inkluzivního přístupu vůči LGBT+ lidem, tak i třeba vlivný tradicionalistický biskup Robert Barron. O ‚úlevě' po prvním vystoupení Lva XIV. psal na sociálních sítích i kardinál Duka a jeho zvolení vítala i celá řada dalších Františkových kritiků. To jenom dokresluje, že Lev je prostě schopným komunikátorem, který šikovně dokáže dát každému něco. Jednomu křídlu důraz na synodalitu a pastorální zaměření, dalšímu slib stabilizace církve a ještě jiným kritiku zkaženého světa.“ / Petr Kratochvíl denikalarm.cz/2025/05/frantisk…
Františkova revoluce skončila. Lev XIV. je papežem vnitrocírkevní stabilizace | Deník Alarm
Přestože představitelé amerického MAGA hnutí o Lvu XIV. mluví jako o woke papeži a marxistovi, je více než pravděpodobné, že na radikální agendu svého…blichbaum (Deník Alarm)
Jiří Pavlík
in reply to PepikHipik • • •@PepikHipik Je zajímavé, jak si autor myslí, že František byl nějaký progresivista, a nevím, proč uvažuje, že nyní nedojde k posunu ke svěcení žen a zlepšení postojů vůči LGBT lidem. František byl v tomto ohledu spíše nečitelný, než že by to někam posouval. Posouvali to ti, kteří naskakovali na jeho mediální výroky (a já byl mezi nimi). Ano, byl vydán jeden dokument Dikasteria pro nauku víry z roku 2023 trapně přešlapující kolem povolení žehnání lgbt párům, ale taky je tam jedno responsum Kongregace pro nauku víry z roku 2021, že to církev dělat nemůže, Je tam dokument z roku 2019 ostře se vymezující proti genderovým teoriím... V roce 2021 přidal František do kanonického práva nový zločin stižený exkomunikací "pokus o vysvěcení ženy na kněze".
Co se týče odporu k "genderové ideologii" a ke "klerikalizaci žen", jsou si oba papežové rovni. Leon není faktický krok zpátky, je to jen klauskovsky řečeno nevítězství a nepokrok. A je to studený naučený právnický a klerikální úsměv právníka Leona namísto hřejivé a autentické lidské opravdovosti Františka, ale oba jsou to v jádru zcela konzervativní pánové.
Hltal jsem Františka od první chvíle kvůli jeho buona sera a kvůli označení papežství za římský episkopát, obojí v pozdravu po zvolení. Nečekal jsem od něho nic menšího než zrušení papežství a všeho. Nedočkal jsem se skoro ničeho, kromě etablování termínu "klerikalismus" jako označení patologie církevních struktur, za což jsem vděčný, protože před Františkem to bylo chápáno jako nadávka agnostiků a ateistů. Tady u Leona nečekám nic a taky se zřejmě ničeho nedočkám. Rozdíl je jen kosmetický.
Ale jedna z mně blízkých osob je uklidněná, protože Leno si vzal ke zdravici na balkon u sv. Petra vyšívanou rochetu a štolu, a je spokojená, že je svět zase v pořádku a že Leon bude lepší než "ten chlápek" před ním, který se neuměl ani obléct. Pro církev je Leon požehnáním. Jen já tam prostě nepatřím.